Výstroj a výzbroj

Výstroj (uniforma):

  • Za základ uniformy pěchotní artilerie (pěchotního dělostřelectva) je považován tmavě modrý kabát s ozdobami jasně červené barvy. Ten byl opatřen revery, manžetami šosů, nárameníky, límcem. Nechyběly na něm mosazné knoflíky se zkříženými děly (často s granátem a s vyznačeným číslem pluku). Předpisy z roku 1812 pak zavedly jako jednotnou uniformu pěchotní artilerie tmavě modrý kabátec s krátkými šosy, modré revery do pasu, nárameníky s jasně červenou paspulkou a červenými manžetami šosů s modrým granátem, manžety s modrými záhyby s červenou lemovkou a čistě modrým límcem.  
  • Součástí uniformy byla také vesta temně modré barvy. Ta byla zhotovena v různých střizích (jedno i dvouřadová), se 12 knoflíky.                                                                                      
  • Temně modré byly také kalhoty, jejich délka byla po lýtka. Pod nimi se nosili kamaše nad kolena - v zimě černé nebo šedé, v létě pak bílé. Řadoví vojáci a poddůstojníci nosily často namísto kamaší punčochy. 
  • Na nohou nosily kožené boty (levá a pravá byla stejná). Podpatek a podrážky byly přibity 74 obuvnickými hřebíky. 
  • Součástí uniformy byla také bílá košile.
  • Každá uniforma měla 33 knoflíků:  22 malých (průměr 16 mm)  a 11 velkých (průměr 27 mm).                                                                                                                                  
  • V zimním období nosili dělostřelci plášť či kabátec. Při pochodu nosili také různé polní láhve, schránky na suchary či různé pytlíky z režného plátna.

 

Pokrývka hlavy:

  • Původní pokrývkou hlavy dělostřelců byl dvourohý klobouk (období revoluce a na počátku napoleonských válek). V roce 1807 byla přijata čáka s červenou tkanicí na horním okraji (někdy i dolním), s červenými postranními véčky. Později byly přidány mosazné podbradní šupiny. Čáka měla také jasně červené pletené šňůry, kšilt a jasně červený pompon s červeným chocholem. V případě gardového dělostřelectva byla čáka opatřena chocholem, což je typický znak pro gardové dělostřelectvo – spolu s mosazným orlem se zkříženými děly na čáce.                                     

  • V případě táborového života nosil voják (dělostřelec) na hlavě táborovou čepici (lágrmicnu). Ta byla ušita z modrého sukna, okraj byl obšit červenými prýmky, měl červenou paspulku a na čele střapeček. Na čelní straně pak byl našit granátek.

 

Výzbroj:

  • Výzbroj dělostřelce byla v podstatě totožná jako výzbroj pěchoty. Dělostřelec měl ale navíc dělostřeleckou šavli a pušku s kratší hlavní (vyrobena speciálně pro dělostřelce).
  • Výzbroj gardového dělostřelce byla vytvořena ve Versailles.